ČEZ: shrnutí konferenčního hovoru s managementem společnosti

11.8.2015 19:22, BAACEZ

Od 16h probíhal konferenční hovor s managementem společnosti ČEZ. Management zopakoval hlavní faktory, které ovlivnily hospodaření za 2Q 2015 a které již byly zveřejněny ráno při oznámení výsledků.

Dále se např. diskutovalo o příčinách, jenž vedly ke snížení letošního výhledu EBITDA zisku. Jednou z příčin bylo časové zpoždění v zahájení výroby z nové uhelné elektrárny Ledvice a ze třech zmodernizovaných uhelných bloků v Prunéřově. Podle původních indikací a plánů samotné společnosti se výroba z těchto uhelných zdrojů měla postupně rozjíždět již v průběhu 2Q 2015 s tím, že např. u Ledvic se počítalo s plným provozem od letošního července. Nakonec se vše posouvá, nicméně management předpokládá, že v průběhu druhé poloviny letošního roku přeci jen dojde k zahájení zkušebního provozu nových Ledvic a že rovněž tři zmodernizované bloky Prunéřova začnou do konce roku vyrábět. Kvůli tomuto časovému posunu ČEZ snížil svůj letošní výhled výroby elektřiny z původních cca 69000 GWh na aktuálních cca 67000 GWh. To přibližně koresponduje s naším odhadem, když jsme na konci července indikovali letošní produkci v rozmezí 66000 – 67000 GWh.

Hovořilo se rovněž o další příčině sníženého výhledu EBITDA, a to o zpoždění v přidělení zeleného certifikátu v Rumunsku. Původní předpoklady hovořily o tom, že by již od července měl ČEZ opětovně získávat první zelený certifikát na větrné farmy Fantanele a Cogealac (přesněji řečeno na Fantanele Vest a Cogealac), nicméně opětovné byrokratické průtahy podporu větrných farem oddálily. Avšak proces probíhá a odhady ČEZu se upínají k letošnímu září. Provozní ziskovost z rumunského výrobního segmentu by tak podle našeho názoru mohla být meziročně lepší až ve 4Q 2015, když původně jsme předpokládali se zlepšením již ve 3Q 2015.

Probírala se také problematika případné výstavby nových jaderných zdrojů. Ačkoliv v červnu vládou schválený Národní akční plán jaderné energetiky udává určitý směr a strategii, tak stále na tento plán nahlížíme jako na dokument, jenž poskytuje pouze určitý dlouhodobý rámec bez uvedení konkrétnějších řešení týkající se např. otázky financování či případných garancí. Na základě tohoto akčního plánu tak ČEZ sice pokračuje v projektech nového jaderného zdroje v Temelíně a nového jaderného zdroje v Dukovanech, nicméně stále to má spíše charakter jednak uchovávání hodnoty původního projektu rozšíření Temelína (tendr byl zrušen na jaře 2014) a jednak technicko-administrativních činností souvisejících např. se zajištěním dokumentace k hodnocení vlivu na životní prostředí nového zdroje v Dukovanech (EIA), s výkupem pozemků, s nastavením vztahů s kraji a okolními obcemi. Tyto zmíněné činnosti však nemají a podle našeho názoru ani v nejbližších třech, čtyřech letech nebudou mít významnější dopad do CAPEX.

Ohledně CAPEX, tak management společnosti potvrdil letošní výhled investičních výdajů ve výši 38 mld. Kč, což je meziroční navýšení oproti roku 2014 o 3,6 mld. Kč a mělo by souviset zejména s dostavbou nových Ledvic a modernizací třech bloků Prunéřova. K výraznějšímu snížení CAPEX by mělo dojít v roce 2016, kdy očekáváme pokles k 28 – 29 mld. Kč.

Dotaz padnul rovněž k dividendové politice. Management ČEZu podle očekávání potvrdil na jaře nově stanovený dividendový výplatní poměr 60 – 80 % z očištěného čistého zisku. Konkrétnější indikaci dividendy pro příští rok management samozřejmě neuvedl, nicméně kombinace předpokládaných nízkých CAPEX v roce 2016 a dnes potvrzeného výhledu očištěného čistého zisku ve výši 27 mld. Kč nám indikuje, že udržení dividendy ve výši 40 Kč i v příštím roce je reálné.

Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.