Nobelovovu cenu za ekonomii dostali William Nordhaus a Paul Romer
Nobelovu cenu za ekonomii dostali William Nordhaus a Paul Romer za implemetaci stěžejních témat do modelů hospodářského růstu. Nordhaus cenu dostal za práce věnující se klimatickým změnám. Romer za endogenizaci technologického pokroku, který měl v původním Solowově modelu charakter exogenní proměnné.
Nobelovu cenu za ekonomii tento rok získali dva ekonomové
Nobelovu cenu za ekonomii, oficiálně nazývanou Cenou Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku A. Nobela, letos získali William D. Nordhaus z Yale University a Paul M. Romer působící v současné době na Stern School of Business in New York. Cenu získali za práce na implementaci stěžejních otázek týkajících se klimatických změn a technologických inovací do teorií hospodářského růstu.
Na tiskové konferenci k udílení ceny bylo řečeno, že i přesto, že Nordhaus a Romer se ve svých pracích přímo neprolínají, mají společný právě zájem o ústřední otázky dlouhodobého hospodářského růstu a impelemntaci důležitých otázek do růstových modelů.
William Norhaus a klimatické změny
William D. Nordhaus (mimo jiné spolu s Paulem Samuelsonem autor pravděpodobně nejslavnější ekonomické účebnice všech dob), začal na enviromentálních tématech pracovat v 70. letech minulého století, kdy se snažil změřit ekonomické náklady globálního oteplování. V této snaze zkonstruoval kvantitativní modely, které determinují nejefektivnější cesty jak si poradit s globálním oteplováním. Fajnšmejkři již možná slyšeli o jím vytvořených DICE a RICE modelech. S Nordhausovými modely pracují například EPA či IPCC. Jedná se modely, které integrují teoretické i empirické poznatky z oblasti fyziky, chemie a ekonomie.
Mimo odborných článků se Nordhaus věnoval také přiblížení svých prací širší veřejnosti prostřednictvím několika knížek věnujícím se klimatickým změnám. Spolu s dalším laureátem Nobelovy ceny J. Tobinem také v roce 1972 zkonstruoval Index udržitelného ekonomického blahobytu. Nordhaus celý svůj profesní život kritizuje ukazatele používané jako proxy bohatství jednotlivých zemí (HDP, HNP apod.), které jsou podle něho příliš zjednodušující a neuvažují mnohé další hůřeji kvantifikované vlivy jako je například právě kvalita ovzduší.
Nordhausův „nenobelovský“ Political Business Cycle
Mimo prací věnujících se tématu, za které dostal Nobelovu cenu, se W. Nordhaus v průběhu své dlouhé a bohaté akademické dráhy zaobíral také celou řadou dalších důležitých témat. Za všechny bych vypíchnul zejména jeho práci k tématu Political Business Cycle. Zkráceně řečeno jde o téma, které se věnuje přizpůsobování hospodářské politiky ze strany jejich tvůrců tak, aby co nejlépe „sloužila“ právě zájmům politiků. I přesto, že Nordhaus nedostal ocenění za práci na tomto tématu, můžeme jen doufat, že jeho jméno teď přitáhne pozornost možná právě i k otázce politických hospodářských cyklů.
Paul Romer a endogenizace technologického pokroku
Paul M. Romer, který tento rok odešel z pozice chief ekonoma Světové banky, Nobelovu cenu dostal za svoji práci na tématu technologií v hospodářském růstu. Jak jistě ví každý student ekonomie, kánonický Solowův model hospodářského růstu uvažuje klíčový determinant hospodářského růstu – technologický pokrok (nazývaný taktéž total factor productivity neboli TFP) – jako exogenní veličinu. Naprosto stěžejní proměnná určující hospodářský růst, není v modelu vysvětlená, a de facto v Solowově modelu „padá z nebes“. Paul M. Romer tak přispěl v teorii hospodářského růstu právě endogenizováním technologického pokroku. V práci (1986 a 1990) Paula Romera, na které začal pracovat v rámci své disertace pod vedením Josého Scheinkemana a Roberta Lucase, je technologický pokrok determinován jednáním ekonomických agentů a stává se tak vysvětleným v rámci modelu. Hospodářský růst je v Romerově modelu hnán lidskými znalostmi. Letošní lauerát ukázal, jak ekonomické síly řídí ochotu firem produkovat nové inovace, nápady a produkty. Paul Romer je tak jedním z klíčových představitelů tzv. endogenní teorie růstu, když odstartoval éru nesčetného množství odborných článků věnujících tématu výzkumu a vývoje v rámci modelů hospodářského růstu.
Charterová města
Stejně jako výše u W. Nordhause, i u P. Romera přidám jedno důležité téma, za které Nobelovu cenu sice nedostal, avšak které si zaslouží pozornost taktéž. Tímto tématem je koncept charterových měst. Ten široké veřejnosti vysvětloval například prostřednictvím přednášky na platformě TED zde. Velmi jednoduše řečeno jde v konceptu charterových měst o to, že se určitých pravomocí v takovém městě vzdá stát, na jehož území město leží, a pravomoci budou předány do rukou jiné země. Tím tak může dojít k rychlejšímu provedení mnohých reforem, otevření se mezinárodnímu obchodu a s tím spojenému bohatnutí daného města. Tento koncept má cílit zejména na města v chudých státech třetího světa. Paul Romer argumentuje tím, že je nesmírně obtížné přesvědčit politiky v těchto zemích k nutným krokům, které mohou zlepšení životní úrovně tamních obyvatel napomoci. Proto je třeba vytvořit tlak ze strany jiného systému.
Nástroje pro hospodářskou politiku
Oba dva letošní laueráti představují přesah z akademické sféry do širší veřejnosti. Jak Nordhaus, tak i P. Romer se v návaznosti na své práce zapojovali do společenských debat. Jak již bylo zmíněno výše, Nordhaus kromě odborných článků napsal také několikero knížek na téma klimatických změn a jeho modely jsou hojně využívány. Paul Romer posléze dlouhodobě horuje za výraznější investice do výzkumu a vývoje, představil světu svůj koncept charterových měst a navíc, jak jsem již psal výše, působil mimo akademickou sféru také jako hlavní ekonom Světové banky. „Letošní laureáti poskytli nástroje, které jsou velmi důležité k pochopení vzájemných vztahů hospodářského růstu, přírody a lidských vědomostí. Díky tomu se můžeme snažit nasměrovat hospodářskou politiku tak, aby podpořila trvalý a udržitelný ekonomický růst,“ řekl k letošnímu výběru předseda výboru Nobelovy ceny za ekonomii Per Strömberg.
František Mašek
Fio banka, a.s.
Prohlášení
Nejnovější:
- ČR: Kalendář výsledkové sezóny za 1Q 2025
- Evropa: Kalendář výsledkové sezóny za 1Q 2025
- Vydáváme novou analýzu na akcie Komerční banky s cílovou cenou 1 056 Kč a doporučením „Držet“
- USA: Kalendář výsledkové sezóny za 1Q 2025
- Dividendy německých akcií z indexu DAX 40 v roce 2025
- Představení Alphabet: Technologický konglomerát, který už není jenom o vyhledávači Google (2. část)
- Představení Alphabet: Technologický konglomerát, který už není jenom o vyhledávači Google (1. část)
- Zvyšujeme cílovou cenu na akcie Colt CZ z 698 Kč na 791 Kč, potvrzujeme doporučení „Akumulovat"
- ČR: Kalendář výsledkové sezóny za 4Q 2024