Guvernér ČNB Jiří Rusnok o české mzdové dynamice, hypotečním trhu či tzv. bankovní dani

11.3.2019 10:57

Podle Rusnoka si bankovní rada ČNB stojí za dosavadním tempem navyšování sazeb, protože odpovídalo potřebám ekonomiky. Guvernér České národní banky shledává současný růst mezd za neudržitelný a domnívá se, že začne zpomalovat a vrátí se do blízkosti pěti procent nominálního růstu. Neshledává pak příliš pozitiv v sektorových daních a v jeho očích jsou vysoké bankovní zisky v ČR pouze přechodnou záležitostí. Mimo jiné upozorňuje i na možnost velmi obtížné situace ECB, pokud by měl přijít další test odolnosti pro euro.

Jiří Rusnok shledává současný růst mezd za neudržitelný.
Domnívá se, že začne zpomalovat a vrátí se do blízkosti pěti
procent nominálního růstu, již příští rok by se tak podle
něj mohlo projevit určité uvolnění na trhu práce.
Zdroj: ČNB

Dle slov Jiřího Rusnoka si bankovní rada ČNB stojí za tempem (pětinásobné navýšení základní úrokové sazby v minulém roce až na současných 1,75 %), se kterým normalizovala měnové podmínky v zemi. I když být se sazbami výše by bylo více strategické vůči možnému budoucímu vývoji, tak dosavadní tempo odpovídalo potřebám ekonomiky, upozorňuje guvernér ČNB.

Nejvyšší osoba české monetární politiky se vyjadřoval i k tématu současného růstu mezd: „Takto rychlý růst mezd není udržitelný. Domníváme se, že začne zpomalovat a vrátí se někam k pěti procentům nominálního růstu. Na současných osm procent ekonomika nemá. Stále to žije do značné míry z rezerv, které v podnikové sféře byly z doby krize a pokrizového oživení. … Samozřejmě makroekonomicky je to výzva, ale stále to ještě není fatální záležitost.“ Guvernér nicméně věří, že již příští rok by se mělo projevit zpomalení mzdové dynamiky.

Jiří Rusnok osobně nevidí příliš pozitiv v nápadu části vládního kabinetu o zavedení sektorové daně na české bankovní domy. V jeho očích jsou navíc vysoké bankovní zisky v ČR pouze přechodnou záležitostí z několika důvodů, např. kvůli výraznému snížení nákladů na vykrývání rizik díky minimu špatných úvěrů či navyšování úrokových sazeb v minulém roce, které ještě nenalezlo odraz na účtech českého střadatele.

Guvernér se taktéž zmínil ohledně zpřísnění regulací na hypotečním trhu: „Na podzim naše opatření vyhodnotíme a nepočítám, že bychom je zpřísňovali. Spíše možná budeme moci někde ulevit. Ta pravidla totiž nejsou přísná, ale je tam souvislost s vývojem úrokových sazeb. Pokud by sazby rostly, bude význam regulace menší.“

Mezi vnější faktory, které ovlivňují podobu české měnové politiky, zmínil mimo jiné i nepříliš dobrou kondici určitých zemí eurozóny, na kterou je zapotřebí nezapomínat, ať už co se týče zadluženosti, jež ve většině případů od roku 2008 narůstalo, či dlouhodobá stagnace italského státu. Pokud přijde další test odolnosti společné evropské měny, tak by mohla být ECB ve velmi obtížné situaci, myslí si Jiří Rusnok. Ať už z důvodu současného nastavení měnových podmínek a výše úrokových sazeb, tak ale i z hlediska organizačního, legislativního rámce a taktéž limitů, které ji klade evropská politika, například v přípustnosti a rozsahu dalšího možného kvantitativního uvolňování.

Zdroj: Česká národní banka

Miloslav Blín
Fio banka, a.s.
Prohlášení