Co stojí za propady Erste Bank

22.11.2007 11:51, BAAERBAG

Co stojí za propady Erste Bank

Prakticky každý den se investoři na kapitálových trzích setkávají se situacemi, kdy se realita na trhu odlišuje od jejich předpokladů. Není to fenomén pouze neúspěšných investorů, ale stává se to i těm úspěšným. V posledních týdnech se čeští investoři asi nejvíce podivují nad propadem akcií Erste Bank. Akcie druhé největší banky ve střední a východní Evropě od začátku listopadu ztratily na pražské burze přes 17%, od svého několikaměsíčního vrcholu ze začátku října je to jíž více jak 22%. Co stojí za tímto propadem? Zkusme rozebrat jednotlivé vlivy.
Když se kurz akcií propadá, většinou první myšlenka směřuje k hospodaření společnosti. Pokud se firmě nedaří, měl by kurz akcií oslabovat. Erste Bank ohlašovala své výsledky za 3Q letošního roku na konci října. Čistý zisk vzrostl proti 3Q 2006 o 34% na 272 mil EUR, za prvních 9M je vyšší o 27% a dosahuje 837,9 mil EUR. Banka by tak neměla mít problém s dosažením svého celoročního cíle, což je růst zisku o minimálně 25%. Na růstu zisku se podílela hlavně po kratší odmlce opět Česká spořitelna, které vzrostl zisk o 21%. Čistý úrokový výnos, který je u bank jedním z nejdůležitějších provozních údajů, vzrostl díky konsolidaci rumunské BCR o 27% na 987 mil EUR. Díky silnému růstu v Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku se podařilo příjmy z poplatků zvýšit o 39%. Při konsolidaci skupiny je důležité udržet na uzdě náklady. Od začátku roku jsou provozní náklady vyšší o necelých 29%, když hlavní příčinou růstu byly ostatní administrativní náklady. Tyto výdaje však směřují do projektů, které by měly přispět k budoucí podstatné úspoře. Vedení potvrdilo výhled tempa růstu pro rok 2008 na úrovni minimálně 20% a pro rok 2009 zvýšilo projekci na nejméně 25% z původních 20%. Rumunská BCR by v souladu s tříletým výhledem měla růst v průměru o 40% a generální ředitel Treichl potvrdil, že nastolená cesta v Rumunsku vede správným směrem. České spořitelně by měl zisk příští rok růst v rozmezí 15-20%. Z výše uvedeného nám vychází, že fundamentální pozice Erste Bank je poměrně silná a za propady z posledních týdnu tedy pravděpodobně obavy z hospodaření společnosti nestojí.
Pokud se společnosti po hospodářské stránce daří a akcie přesto klesají, je dobré se podívat do celého sektoru. Tady bude první kámen úrazu. Finanční sektor rozhodně nezažívá v letošním roce dobré období. Po krizi amerického hypotečního sektoru se problémy přenesly na kreditní trhy a hospodaření finančních společností je ovlivňováno mohutnými odpisy z investic do instrumentů navázaných na rizikové hypotéky. Jednotlivé společnosti postupně odkrývají dopady těchto investic a s největší pravděpodobností budou ovlivňovat hospodaření firem minimálně ještě v závěru roku. Tyto problémy se nejvíce dotýkají bank a investičních institucí v USA, zapleteny do problémů jsou však i velké evropské banky. Erste Bank je především retailová banka a domníváme se, že při svých investicích do investičních nástrojů poměrně konzervativní. Vedení potvrdilo, že nedrží žádné dluhové nástroje navázané na rizikové hypotéky, přesto díky problematickým podmínkám na trhu odepsalo jednorázově ze svého CDO portfolia 20 mil EUR a dalších 14 mil EUR z portfolia krytého jinými komerčními papíry. V porovnání se stamilionovými až miliardovými dopady u jiných institucí je to prakticky zanedbatelná záležitost. Díky dobrému hospodaření a prakticky minimálním dopadům krize by se měly akcie vyvíjet o něco lépe než celý sektor, ve kterém se pohybují společnosti, které jsou dopady postiženy dalo drastičtějším způsobem. Realita je však jiná. Erste Bank ztratila od začátku listopadu do 20.11. již zmiňovaných 17,6%. Celoevropský Bloomberg Europe Banks and Financial Services Index oslabil o 11,1%, americký S&P500 Financials oslabil o 13,6%. Akcie Komerční banky, která je typologicky velmi srovnatelnou s Erste Bank, oslabily od začátku listopadu o necelá 4%. Negativní nálada v sektoru se zde rovněž projevila, ale dobré hospodaření banky a neangažovanost v problémových investicích byly však pro titul jistou oporou. Za velmi podobných podmínek se to však u Erste nedělo. Je pravdou, že Erste nemá natolik regionální punc jako KB a do akcií Erste směřovalo pravděpodobně daleko více peněz od institucionálních investorů, kteří následně s problémy snižovaly angažovanost v celém sektoru, tak výrazný rozdíl ve výkonnosti by se však tímto faktem rovněž zcela neobjasnil. Základní fundamentální srovnání s evropským bankovním sektorem ukazuje lehkou podprůměrnost, která však koresponduje s prováděnou expanzí na nové trhy. Erste Bank se aktuálně obchoduje s P/E těsně pod 12, což je mírně pod evropským bankovním průměrem 11,5. Rentabilita vlastního jmění dosahuje necelých 16% s porovnáním s průměrnými 20%. Ukazatel P/BV na hodnotě 1,72 je lepší než průměr bankovního sektoru.
Rakouská banka je jakousi štikou ve střední a východní Evropě a její expanze a růstový potenciál opakovaně lákal ke převzetí. V minulosti se několikrát spekulovalo, že velké světové banky mají o vstup do Erste zájem. Poměrně nahlas se hovořilo o americké gigantu Citigroup nebo německé Deutsche Bank. Přestože se akvizice neuskutečnila, je pravděpodobné, že potencionální zájemci v minulosti akcie Erste na trhu v určitém množství nakupovali. Za situace, kdy Citigroup má vážné problémy a jedna analytička si dokonce troufla polemizovat o možném krachu společnosti, je pravděpodobné, že se Citi bude zbavovat svých nestrategických investic. Podobné to může být i u Deutsche Bank a úsudek částečně potvrzuje zvýšená aktivita brokerů těchto firem na vídeňské burze. Za zmínku stojí i obchod z 2.11.2007, tedy ze začátku propadů, kdy v rámci jednoho obchodu změnilo majitele 2,73 mil ks akcií, což je historicky největší jednorázový obchod na trhu.
Pokusme se z uvedených dat udělat závěr. Dle našeho názoru za propadem kurzu stojí kombinace jednotlivých faktorů. Propad v celém sektor byl u Erste umocněn velkými prodeji některých významných hráčů (nemusí se jednat pouze o výše uvedené), které se nahromadily a vytvořily poměrně silný tlak. Následná nervozita investorů vedla spíše k psychologickému obchodování než reálnému vyhodnocení faktů a titul si prošel vlnou stoplossů. Za velmi napjaté situace na trhu titulu příliš nepomohlo ani snížené doporučení od Merrill Lynch, které je však v povýsledkovém období v menšině. Domníváme se, že pokles ceny pod 1200 Kč je přehnaný a mělo by docházet k postupné korekci tohoto propadu. Pro střednědobé investory se jedná o zajímavou investiční příležitost, při kterém je však potřeba brát v úvahu přetrvávající nervozitu na globálních trzích.

Fio, burzovní společnost, a.s., David Brzek, makléř Dozor nad Fio, burzovní společností, a.s. vykonává Česká národní banka. https://www.fio.cz/zpravodajstvi_prohlaseni.itml