Komentář k dnešnímu rozhovoru ředitele ČEZu Daniela Beneše k dalšímu směřování společnosti
Strategii více se soustředit na tuzemské aktivity či na byznys v okolních středoevropských zemích (pokud jde zejména o rozvoj ESCO služeb) a zároveň již nerozvíjet (a eventuálně divestovat) podnikání zejména v jihovýchodní Evropě již management ČEZu naznačuje nějaký čas. Z tohoto pohledu tak dnešní vyjádření generálního ředitele Beneše není nijak překvapivé. Prodej bulharských aktiv je již více než rok v běhu a i přes předešlé komplikace se zdá, že transakce spěje do finální fáze. O možné divestici rumunských aktiv jsme informovali již v minulém týdnu (zde), úvahy o odchodu z Rumunska Beneš v dnešním rozhovoru nevyloučil. Odchod z Turecka je dlouhodobé téma, management už delší dobu dává najevo, že v případě adekvátní nabídky by se prodeji tamních aktiv nebránil. Turecký byznys ČEZu z dlouhodobého pohledu nevykazuje přílišnou stabilitu či pozitivní trendy, byl negativně ovlivňován tvorbou opravných položek a odpisů, je často rozkolísaný vývojem měnového kurzu (jenž zejména v posledním roce reagoval na politické a makroekonomické nejistoty). Navíc ČEZ v Turecku nevlastní majoritní podíly, má zde společný podnik se svým partnerem Akkok, příspěvky do celkového hospodaření ČEZu jsou tak nevýrazné. V případě adekvátní nabídky bychom odchod z Turecka hodnotili jako rozumný krok.
Úvahy o prodeji polských elektráren Skawina (330 MW) a Chorzow (238 MW) jsou pro nás naopak novinkou. Provozní ziskovost z polské výroby sice byla v posledních letech mírně tlumena např. zpřísněním emisních stropů či zvyšováním cen emisních povolenek, nicméně vykazuje relativní stabilitu v rozmezí 1 – 1,5 mld. Kč ročně. Navíc v budoucnu lze očekávat spíše pozitivní trend v důsledku zlepšujících se prodejních cen silové elektřiny. Vedle toho elektrárna Skawina bude v letech 2021 – 2026 poskytovat 120 MW jako kapacitní zdroj pro polskou energetickou soustavu. Domníváme se tak, že ČEZ se nemusí nutně zbavovat těchto dvou výrobních zdrojů, není pod tlakem a může v klidu monitorovat situaci a vyhodnocovat případné nabídky.
Daniel Beneš zmínil i úvahy o možných divesticích větrných parků či projektů v západní Evropě (Německo, Francie). To by byla poměrně rychlá otočka, když ČEZ začal postupně vstupovat na tyto trhy ke konci roku 2016 a v jednu chvíli se zdálo, že se bude chtít, co se týče zahraničí, ubírat právě tímto směrem. Aktuálně produkuje elektřinu cca 135 MW větrných elektráren v Německu s ročním příspěvkem do EBITDA zhruba 0,5 mld. Kč. Další projekty (některé ČEZ spoluvlastní z 50 %) jsou ve fázi rozvoje či těsně před dokončením. Zhruba do roku 2022 by se tak instalovaná kapacita ze západoevropských větrných farem připadající ČEZu mohla rozrůst o dalších téměř 400 MW a celkový roční příspěvek do EBITDA by se pak mohl dostat k úrovním poblíž 1,5 mld. Kč. Beneš zmínil, že stávající projekty větrníků bude chtít ČEZ dokončit a až pak se uvidí, zda bude docházet k jejich prodejům. Vzhledem k tomu, že řada projektů bude dostavěna kolem roku 2022, tak jejich divestice podle našeho názoru není na pořadu dne.
Zahraniční aktivity ČEZu se v minulosti neobešly bez problémů, zejména od podnikání na Balkáně, ale i v Turecku si ČEZ sliboval větší ziskovost. Z celkového pohledu postupné přehodnocování zahraničních aktivit a možné větší zaměření na tuzemský byznys hodnotíme spíše pozitivně.
Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.
Související odkazy
- ÚOHS zamítl rozklad EDF, ČEZ může podepsat smlouvu s KHNP na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech
- ČEZ je údajně blízko prodeji většinového podílu EDU II státu
- ČEZ: Trigon Dom Maklerski zvýšil cílovou cenu z 922,60 na 1072,6 Kč a ponechal doporučení na „sell“
- ČEZ dokončil prodej podílu ve společnosti Veolia Energie ČR
- ČEZ bude odebírat uran od kazašské společnosti Kazatomprom
Nejnovější:
- Stručné shrnutí výsledků společností Deutsche Bank, Adidas a Porsche
- Vývoj cen komodit: Ropa (-1,56 %), zlato (-0,72 %), kukuřice (-0,62 %)
- Vývoj měnových párů: USD/CZK 21,85
- Projekce hospodaření Komerční banky za 1Q 2025
- Eurozóna: Spotřebitelská důvěra v dubnu dle konečných dat na -16,7 b.
- Eurozóna: Peněžní zásoba M3 v březnu meziročně vzrostla o 3,6 % při očekávání 4,0 %
- Frankfurtská burza posiluje
- Philip Morris ČR zveřejnil výsledky za rok 2024, tržby vzrostly o 5 %, čistý zisk zůstal stabilní
- Pražská burza v úvodu obchodování oslabuje, Philip Morris ČR zveřejnil výsledky za rok 2024
- Na asijsko-pacifických trzích zavládl opatrný optimismus