Česky | English
Infomail: fio@fio.cz

Úvod > Zpravodajství > Zprávy z burzy > Komentář k dnešnímu rozhovoru ředitele ČEZu Daniela Beneše k dalšímu směřování společnosti

Komentář k dnešnímu rozhovoru ředitele ČEZu Daniela Beneše k dalšímu směřování společnosti

27.5.2019 15:31, BAACEZ

Strategii více se soustředit na tuzemské aktivity či na byznys v okolních středoevropských zemích (pokud jde zejména o rozvoj ESCO služeb) a zároveň již nerozvíjet (a eventuálně divestovat) podnikání zejména v jihovýchodní Evropě již management ČEZu naznačuje nějaký čas. Z tohoto pohledu tak dnešní vyjádření generálního ředitele Beneše není nijak překvapivé. Prodej bulharských aktiv je již více než rok v běhu a i přes předešlé komplikace se zdá, že transakce spěje do finální fáze. O možné divestici rumunských aktiv jsme informovali již v minulém týdnu (zde), úvahy o odchodu z Rumunska Beneš v dnešním rozhovoru nevyloučil. Odchod z Turecka je dlouhodobé téma, management už delší dobu dává najevo, že v případě adekvátní nabídky by se prodeji tamních aktiv nebránil. Turecký byznys ČEZu z dlouhodobého pohledu nevykazuje přílišnou stabilitu či pozitivní trendy, byl negativně ovlivňován tvorbou opravných položek a odpisů, je často rozkolísaný vývojem měnového kurzu (jenž zejména v posledním roce reagoval na politické a makroekonomické nejistoty). Navíc ČEZ v Turecku nevlastní majoritní podíly, má zde společný podnik se svým partnerem Akkok, příspěvky do celkového hospodaření ČEZu jsou tak nevýrazné. V případě adekvátní nabídky bychom odchod z Turecka hodnotili jako rozumný krok.

Úvahy o prodeji polských elektráren Skawina (330 MW) a Chorzow (238 MW) jsou pro nás naopak novinkou. Provozní ziskovost z polské výroby sice byla v posledních letech mírně tlumena např. zpřísněním emisních stropů či zvyšováním cen emisních povolenek, nicméně vykazuje relativní stabilitu v rozmezí 1 – 1,5 mld. Kč ročně. Navíc v budoucnu lze očekávat spíše pozitivní trend v důsledku zlepšujících se prodejních cen silové elektřiny. Vedle toho elektrárna Skawina bude v letech 2021 – 2026 poskytovat 120 MW jako kapacitní zdroj pro polskou energetickou soustavu. Domníváme se tak, že ČEZ se nemusí nutně zbavovat těchto dvou výrobních zdrojů, není pod tlakem a může v klidu monitorovat situaci a vyhodnocovat případné nabídky.

Daniel Beneš zmínil i úvahy o možných divesticích větrných parků či projektů v západní Evropě (Německo, Francie). To by byla poměrně rychlá otočka, když ČEZ začal postupně vstupovat na tyto trhy ke konci roku 2016 a v jednu chvíli se zdálo, že se bude chtít, co se týče zahraničí, ubírat právě tímto směrem. Aktuálně produkuje elektřinu cca 135 MW větrných elektráren v Německu s ročním příspěvkem do EBITDA zhruba 0,5 mld. Kč. Další projekty (některé ČEZ spoluvlastní z 50 %) jsou ve fázi rozvoje či těsně před dokončením. Zhruba do roku 2022 by se tak instalovaná kapacita ze západoevropských větrných farem připadající ČEZu mohla rozrůst o dalších téměř 400 MW a celkový roční příspěvek do EBITDA by se pak mohl dostat k úrovním poblíž 1,5 mld. Kč. Beneš zmínil, že stávající projekty větrníků bude chtít ČEZ dokončit a až pak se uvidí, zda bude docházet k jejich prodejům. Vzhledem k tomu, že řada projektů bude dostavěna kolem roku 2022, tak jejich divestice podle našeho názoru není na pořadu dne.

Zahraniční aktivity ČEZu se v minulosti neobešly bez problémů, zejména od podnikání na Balkáně, ale i v Turecku si ČEZ sliboval větší ziskovost. Z celkového pohledu postupné přehodnocování zahraničních aktivit a možné větší zaměření na tuzemský byznys hodnotíme spíše pozitivně.


Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.

Související odkazy


e-Broker

Přihlásit se | Založit demo

Internetbanking

Přihlásit se | Založit demo

Smartbanking

Stáhnout | Jak aktivovat

Pobočky a bankomaty

Mapa ČR
Facebook Twitter YouTube
Twitter LinkedIn

Devizové kurzy

NákupProdej
EUR24,6918226,06218
USD23,7178425,03416
GBP29,7134731,36253
CHF26,5419828,01502
PLN5,692686,00862

Kompletní informace zde