ČEZ: téma speciálního zdanění energetických firem stále silně rezonuje kapitálovým trhem
Téma speciálního zdanění energetických firem v tuzemských médiích rezonuje od konce letošního června. Od té doby prakticky není týden, kdy by se k této problematice někdo z vládních politických představitelů nevyjádřil. O uplynulém víkendu byla tato problematika, přinášející opakovaně nervozitu na kapitálový trh, resp. negativně dopadající na akcie ČEZ, v éteru opět diskutována [např. v České televizi (ČT)]. Aktuálně se údajně uvažuje o speciální daňové sazbě mezi 40 – 60 % z neočekávaného zisku (s těmito čísly již přišla v minulém týdnu Moneta v rámci své prezentace výsledků za 2Q 2022, resp. dle ČT rozpětí vychází z analýzy Národní rozpočtové rady), přičemž daňovou základnou by mohl být rozdíl mezi „neočekávaným“ ziskem a průměrným ziskem za posledních pět let.
ČEZ v letech 2017 – 2021 dosáhl průměrného očištěného čistého zisku ve výši 19,6 mld. Kč. Letos aktuálně očekáváme čistý zisk 51,3 mld. Kč. Rozdíl mezi těmito dvěma čísly činí 31,7 mld. Kč, při uplatnění např. 50% daňové sazby to pak pro ČEZ indikuje mimořádnou daň z „neočekáváného“ zisku za rok 2022 ve výši 15,9 mld. Kč. Podle ČT analýza Národní rozpočtové rady uvádí, že při aplikaci 50% sazby by státní rozpočet v roce 2023 od energetických firem získal 20 mld. Kč. Podle našich kalkulací je tak patrné, že největším přispěvatelem do státního rozpočtu z titulu mimořádného zdanění energetických firem by byl jednoznačně ČEZ, jakožto dominantní hráč na tuzemském trhu. Výše uvedená čísla vycházejí z předpokladu, že by byl zdaněn celý ČEZ, tzn. všechny jeho segmenty včetně distribuce, prodeje apod. Dříve se ovšem také spekulovalo, že předmětem zdanění by mohla být jen výroba, tedy jen část ČEZu. Pak by se výše uvedená čísla velmi pravděpodobně dostávala na nižší úrovně. Variant může být tedy více, na konkrétnější závěry si budeme muset počkat. Dle dřívějších vyjádření politiků by mohly nějaké závěry ohledně možného zavedení speciálního zdanění padnout koncem léta.
Vezmeme-li v potaz, že stát by od ČEZu na mimořádné dani získal v roce 2023 výše uvedených 15,9 mld. Kč, pak by námi předpokládaný letošní očištěný čistý zisk klesl z 51,3 mld. Kč na cca 35,4 mld. Kč. S tím by klesal i dividendový potenciál. Při zachování nově nastavené dividendové politiky, tedy výplatní poměr 60 – 80 % čistého zisku, resp. horní hrany rozpětí, by dividenda vyplacená v příštím roce klesla z doposud námi předpokládaných 76 Kč na akcii na cca 53 Kč. To by samozřejmě znamenalo ztráty i pro stát. Zatímco bez zavedení mimořádné daně by stát v příštím roce na dividendě podle našeho odhadu vyinkasoval (včetně srážkové daně od minorit) zhruba 30,4 mld. Kč, tak v případě zdanění ČEZu by příjem klesl na cca 21,2 mld. Kč. Stát by tak na dividendě od ČEZu tratil zhruba 9,2 mld. Kč. Jinými slovy, formou speciální daně by stát mohl získat navíc 15,9 mld. Kč, na druhou stranu by z dividendy inkasoval o 9,2 mld. Kč méně. Čistý pozitivní efekt do státního rozpočtu tak dle našich propočtů činí 6,7 mld. Kč.
V případě, že by se vláda rozhodla vylepšit příjmy státního rozpočtu prostřednictvím zvýšení výplatního poměru ČEZu z 80 % na 100 %, pak by dle našich odhadů stát v příštím roce na dividendě od ČEZu získal navíc zhruba 7,8 mld. Kč. To je vyšší číslo, než výše zmíněných 6,7 mld. Kč. Stejně jako v našich předchozích kalkulacích z konce června nám tedy vychází, že efektivnější cestou, jak vylepšit státní příjmy, je využití dividendové politiky ČEZu.
Co lze říci závěrem. Téma mimořádného zdanění energetických firem (ale také rovněž bank) již více než měsíc poměrně silně rezonuje tuzemským kapitálovým trhem, přináší nervozitu a nejistotu. Z posledních vyjádření politiků či jejich poradců lze v tuto chvíli vyčíst, že politická vůle nějakým způsobem speciálně zdanit zejména energetické společnosti postupně zesiluje. Stále jsme toho názoru, že stát může využít svého 70% podílu v ČEZu, prosadit zvýšení dividendového výplatního poměru a tímto tak výrazněji profitovat na jeho rostoucí ziskovosti. Velmi zajímavý potenciál totiž nenabízí jen dividenda v příštím roce, ale i ta, jež bude vyplacena v roce 2024. Ta by se mohla podle našich odhadů (za předpokladu, že v budoucnu nedojde k transformaci (rozdělení) ČEZu), na pozadí pokračujícího růstu čisté ziskovosti k hranici 80 mld. Kč dostat až ke 124 Kč na akcii (80% výplatní poměr), resp. 155 Kč (100% výplatní poměr).
Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.
Související odkazy
- ČEZ: Vláda obdržela a vzala na vědomí model financování stavby jaderných bloků v Dukovanech
- ČEZ: investorský model pro druhý dukovanský blok by měl být vládě předložen do konce letošního roku
- ČEZ: PKO BP Securities zvyšuje cílovou cenu na 799 Kč z předchozí ceny 750 Kč s doporučením "sell"
- ČEZ: Ipopema Securities zvyšuje cílovou cenu na 1127 Kč z předchozích 1026 Kč, drží doporučení "buy"
- Skupina ČEZ obdrží od EIB úvěr ve výši 400 mil. EUR
Nejnovější:
- Zámořské akcie posílily, přesto končí týden ve ztrátě
- Americké akcie v závěru týdne silně rostou
- DAX zakončil týden ve ztrátě
- Carnival Corp. zveřejnil výsledky za 4Q, očištěný zisk na akcii překonal očekávání
- Pražská burza v pátek klesala
- USA: Index spotřebitelské důvěry University of Michigan podle konečných dat v prosinci na 74 b.
- Eurozóna: Spotřebitelská důvěra v prosinci dle předběžných dat na -14,5 b. při očekávání -14 b.
- Americké akcie v úvodu obchodování mírně oslabují, daří se akciím farmaceutického giganta Eli Lilly
- Zámořské futures oslabují
- USA: Deflátor výdajů na osobní spotřebu v listopadu meziročně vzrostl o 2,4 %, při očekávání 2,5 %